Pejsci z ulice

Tak jsem se jednou rozhodla, že si odpočinu od všech komixů a downloadů. Vytvořila jsem si v jednom městě simku, bez použítí čehokoliv stahovaného a zahrála si jenom tak pro zábavu. Focení komixů už je ale jako nemoc, takže jsem to nakonec stejně nevydržela a nafotila její příběh. Ten si nyní můžete přečíst. Přeji příjemnou zábavu :)

Budu vám vyprávět krátký příběh o ženě jménem Ruby. O ženě s dobrým srdcem, která umí rozdávat lásku těm kteří to potřebují. A která je za to všechno také patřičně odměněna.

Ruby se ráda vzdělává a vzdelávání věnuje většinou veškerý svůj čas. Je samotářka a nemá moc přátel. Tedy alespoň ze strany lidí. Ruby totiž měla vždy raději zvířata než lidi. A protože žije ve víru velkoměsta, kde se pořádně nemůže soustředit na všechno, co má ráda a její panelový dům s hlasitými sousedy jí začíná lézt pěkně na nervy. Rozhodne se přestěhovat...do klidného sousedství s pár obyvateli. A jak se toto sousedství jmenuje? Napovím vám...sousedství kde se všichni znají, hojně se věnují pěstování zeleniny a ovoce. Sousedství kde je normální, že potkáte "simrostka" (človíček, co si tolik povídá s rostlinkami, že se z něj nakonec stane také chodící rostlinka) Ano, hádáte správně jsou to Květoluky

Po nastěhování jí ihned přívítá pár milých tváří. Každý se usmívá a snaží se Ruby řádně přívítat v jejich sousedství. A veřte nevěřte, Ruby si hned padne do oka s ženou jménem Růžena. Tato žena ale není obyčejná, je totiž právě zmiňovaným simrostkem. Netrvá to dlouho a Ruby má svoji první kamarádku. V klidném sousedství se vesele vzdělává, chodí se procházet po klidných ulicí. A  zrovna při jejích oblíbených procházkách začne potkávat zatoulané pejsky. Pejsky, co žijí na ulici. Vypadá to, že sem utekli schválně, protože jim lidé z celého sousedství dají klidně najíst. Jenže když si Ruby představí, jak tito chudáčci musí trpět v zimě...Ruby tedy začne chodit na procházky po sousedství mnohem častěji a snaží se poznávat místní pejsky. Vždy jim s sebou vezme trochu jídla. Věnuje se jim, hladí je a pejsci nakonec sami začnou chodit až k jejímu domu

A tak Ruby neváhá a zkusí si vzít domů prvního pejska. Lidé v sousedství jí říkají Aiko. Je to milá fenečka a poté, co ji Ruby připne obojek je jasné, že je nic nerozdělí. Aiko je velmi aktivní pejsek, ráda si hraje a pořád poskakuje kolem.

Jenom je trošku přihlouplá a proto ji asi vyhodili na ulici. Není vůbec vhodná na výcvik a to se asi jejím páničkům moc nelíbilo. Naštěstí už má tohle zlé období za sebou a teď klidně spinká ve svém pelíšku.

Jenže Ruby nezůstane jen u jednoho pejska. Po pár týdnech už má doma dalšího pejska z ulice. Ten se jmenuje Max. Tenhle pejsek se narodil na ulici, ale je hrozně bojácný. Neuměl si ani pořádně obstarat jídlo a proto je velmi hubený. Naštěstí potkal Ruby a vesele s ní odešel do teplého domova za spoustou jídla a novou kamarádkou.

Packa je opravu geniální fenečka, která i přes to, že je opravdu malinká dokázala přežít na ulici. Je sice trochu útočná, ale Ruby s ní zachází opravdu hezky a Packa se díky tomu začala trochu krotit. Sice chvilku trvalo, než pochopila, že jí u Ruby doma nikdo neublíží, ale už se zkamarádila s ostatními pejsky a velmi přilnula k Ruby.

Týna je fenečka kterou Ruby nikdy předtím nepotkala. Sama se totiž jednoho večera objevila u domu Ruby a kňučela u dvěří. Hned, co jí Ruby nabídnula něco k snědku pochopila, že Týna je pěkně vybíravá. Fenečka se několik týdnů zdržovala v blízkosti domu Ruby a vždy přiběhnula na zavolání. Dokonce uměla i povel zůstaň. Po čase začala Ruby důvěřovat a tak si ji Ruby vzala domů, nasadila jí obojek a s úsměvem sledovala, jak se Týna seznamuje s ostatními pejsky.

Štráfu Ruby prakticky zachránila. Jednou, když se v zimě procházela, tak spatřila mezi odpatky malou třesoucí se fenečku. Bez váhání si jí odnesla domů, řádně ji umyla a zanesla do tepla. Štráfa se pak prostě posadila doprostřed místnosti a seděla tak několik hodin. Poté se seznámila s ostatními pejsky a už u Ruby zůstala.

Jednoho jarního večera se Ruby procházela kolem jedné restaurace a u zadního vchodu spatřila černého pejska, který byl obklíčený partou vzteklých psů. Ruby je rychle odehnala a bežela k tělíčku pejska, který nejevil známky života. Pak ale z ničeho nic vyskočil na nohy a vesele začal Ruby olizovat, jako by jí děkoval. Také začal hlasitě štěkat a tak ho Ruby rychle vzala do náruče a odnesla domů, aby znovu nepřivolal ty vzteklé psy. A tak získala posledního potulného pejska jménem Sandy. Pejska který uměl dokonale "dělat mrtvolu" a díky tomu asi také přežil na ulici.

No a odměna za její milé chování Ruby neminula. Nejen, že všichni její pejsci od ní už nikdy neutekli. Naprosto k ní přilnuli a Ruby se stala jejich právoplatnou paničkou, která se o ně každým dnem pěčlivě starala. Jako další odměnu dostala lásku. Čistou lásku muže ze sousedství, který obdivoval její lásku ke zvířatům a občas jí chodil pomáhat s jejími pejsky. A tak se do sebe po čase zamilovali...

Nastěhovali se k sobě a po pár letech společného bydlení se rozhodli vzít. Ruby měla nyní nejen pomocnou ruku, ale také obrovskou lásku. A moc pěknou svatbu, na kterou přišel skoro každý ze sousedství.

A tímto končí příběh o Ruby, která si brala domů pejsky z ulice. Za všechnu tu snahu a rozdanou lásku byla podle mě opravdu pěkně odměněna. A myslím, že zestárne šťastná po boku milujícího manžela a jejích milovaných pejsků.

The end