Komentář, na který odpovídáte
lowiska: A je konec. Že já si myslela, že to tak nějak dopadne! To, že Petr byl vtělení toho černého kocoura jsem tak trochu tušila, ale myslela jsem, že je to natolik šílené, že to může napadnout akorát mě (bez urážky 
). Ano, věřím tomu, že člověk v komatu, dlouhodobém bezvědomí, nevědomí či ve stavu mezi životem a smrtí musí zdolat nějaké překážky a dokázat tím, že si zaslouží, aby mu byl vrácen život. Život je totiž ten nejcennější dar, který máme, bohužel si to však mnozí plně neuvědomujeme. Jsem ale ráda, žes konec nechala částečně otevřený, aspoň si každý můžeme po svém domyslet, co se vlastně stalo s Becky, zní to tajemně, záhadně, mysteriózně a nechává to prostor fantazii. Pokud píšu bludy a chyby, tak je to tou únavou, zase už musím jít spát, nebo ve tři nevstanu, achjo 
Krásný příběh, těším se na další z tvé dílny 