Článek Jsem ztracený případ?
Komentáře k článku: Jsem ztracený případ?
niki®blbne.cz: Věř mi, že nejsi jediná, kdo má takový problém. Já jsem sice vystudovala Obchodní akademii, ale nikdy jsem si nemyslela, že bych to jednou chtěla dělat. Baví mě jazyky, takže jsem šla na pomaturitní studium angličtiny, jenže to trvá pouze rok. Takže teď jsem registrovaná na úřadu práce a hledám si práci, ale vůbec nevím, jakou vlastně hledám a co od toho očekávám a jestli vůbec chci jít někam do práce. Takže teď přemýšlím nad tím, že to tenhle rok nějak zvládnu, a pak zkusím vysokou školu. Jenomže další problém je ten, že nevím, co studovat. Kromě jazyků mě baví i zeměpis trochu historie, no ale nevím, nevím...
t-love: niki: tak koukám, že i když vystuduješ a máš maturitu, neznamená to výhru. Chápu, že nevíš jakou práci hledáš, protože je těžké najít něco, kde se budeš moci věnovat pouze tomu, co tě baví. Vždycky je milion věcí okolo, které jsou prostě dané a ty je dělat musíš. Každopádně ti držím palce, aby jsi se rozhodla pro dobrou vysokou a našla něco, co pro tebe bude to "pravé" 
soninka: To, že teď nevíš, co se sebou, je normální... já to nevěděla do devatenácti.
Škola tě do budoucna ovlivní méně, než si myslíš, podstatné je mít maturitu - jakoukoliv. A pak se teprve budeš rozhodovat, co budeš doopravdy dělat.
t-love: soninka: Tak alespoň, že jsi se už našla. Puberta je těžké období, člověk má často problém najít sám sebe a někteří se třeba nenajdou vůbec. Každopádně doufám, že nebudu patřit mezi ně a jednou seberu odvahu si udělat i tu maturitu...
maydayberry®svetu.cz: Mám sice trošku jinačí problém, ale i tak mám pocit, že ti vlastně rozumím - možná i skrze to psaní, taky mě baví, ale není to všechno....
Jasně vím, co chci dělat, ale všichni mi ve škole pořád házejí tak trochu klacky pod nohy tím, že je to děsně všeobecné. Nemůžu na střední (byť umělecky zaměřené) čekat tak úzkou specializaci jako na VŠ, to je fakt, ale je to pro mě těžké s tím bojovat. Baví mě dějiny umění, chtěla bych se věnovat hlavně ilustracím nebo celkové tvorbě autorských knih a bibliofilií - ale musím umět ještě fotit, psát web, animovat a modelovat na PC, dělat pitomosti ze dřeva a plastu a jánevímco, jinak prý nikdy nebudu dobrá a nemám šanci na uplatnění v oboru (aspoň mi tak občas připadá přístup v některých hodinách).
Třídní učitel nováček, to je ta nejhorší katastrofa, která může studenta potkat - pokud navíc neumí učit, tak je to hotové utrpení... moc dobře to znám.
(Zabloudila jsem sem náhodou )
M.
t-love: maydayberry: V dnešním světě je to bohužel vážně těžké. Ty máš alespoň tu výhodu, že víš co chceš dělat a jaká práce by tě jednou bavila. Svět člověku háže klacky pod nohy kamkoliv přijde a jinak to už asi nebude. Chápu, že z té "všeobecnosti" nejsi nadšená, protože to samé mám i já. Není prostě střední, která by byla zaměřená přesně na to, co člověk chce bez toho aniž by se musel učit hlouposti okolo. Každopádně ti držím palce, abys vydržela a jednou mohla dělat to, co tě baví
zlomenymec: Tak jestli je to tam fakt tak jednoduché, máš ideální šanci se "doučovat" doma- vem si předměty, který máš ráda (jazyky, zeměpis, češtinu a něco k tomu) a ze kterých bys eventuelně mohla jednou maturovat a pořiď si k nim učebnice (třeba nějaký pro gymnázia, jestli se na to cítíš)- třeba od Služby škole.
No a pak si nějak rozvrhni svoje osobní "učivo" a uč se doma sama. Až budeš mít učební obor za sebou, můžeš si dodělat maturitu a nebudeš přitom (tolik) pozadu.
Tenhle postup se ti určitě vyplatí, protože jakmile jednou "zlenivíš" a povolíš si otěže, už jenom horkotěžko se budeš do učení nutit... Jde to, ale je to zbytečný, když to můžeš udělat už teď