Vždycky jsem byla velmi citlivá. Neměla jsem daleko k slzám a brala jsem si všechno hrozně osobně. Lidé mi opakovaně ubližovali a já se nechala. Měla jsem nasazené růžové brýle a stále doufala, že tentokrát už se to nestane. Tentokrát to bude určitě jinak, bude to v pořádku. Samozřejmě to tak nikdy nebylo. Když se na to dívám zpětně, tak se nad musím pousmát.

Byla doba, kdy jsem nechtěla mít doma žádné zvířátko ( kromě pejska, který je s námi už 10 let). Uběhlo možná pár let a já se rozhodla, že by nějaké chtěla. Nějaké kterému bych mohla dávat lásku. Plánovala jsem, že se někdy zajdu podívat do zverimexu a vyberu si nějakého křečka. Moje mamka ale byla rychlejší a jednou odpoledne mi v krabičce od čaje přinesla malinký zázrak. Dostal jméno Benjamin

Tak jsem se včera konečně dokopala ke shlédnutí posledního dílu ze série Harry Potter. Měla jsem to v plánu už mnohem dříve, ale nějak mi to uteklo v kině a pak už se mi do toho moc nechtělo. Včera už jsem se rozhodla, že se na tu poslední jízdu s Harrym vydám. A musím říci, že jsem byla příjemně překvapena.

Už delší dobu mám v hlavě nápad na otevření jakési diskuze na téma The Sims 2 vs. The Sims 3. Hodlám zde do článku napsat celý svůj názor a ráda bych si přečetla ty vaše.

V životě každého člověka nastane čas, kdy se pozastaví a zamyslí se – co dál? Co bych měl/a dělat teď?.